Jak jsem dostal nabídku, která se neodmítá

Jmenuji se Tomáš a chci být spisovatel, proto velmi rád píšu. Píšu o tom co vidím, o lidech se kterými se setkal a o zajímavých příbězích. S vámi jsem se chtěl podělit o tom, jak jsem dostal nabídku, která se neodmítá. I když za takovou nabídkou stojí dlouhá cesta plná překážek.

V první řadě chci říci, že jsem se nikdy nenaučil jazyk tak abych se tím mohl chlubit. Ano, možná jsem mohl navštěvovat jazykové kurzy pro veřejnost, ale na to jsem byl moc líný. Jednodušší bylo se tím jen prokousat. Úkoly jsem opsal od spolužáků a při hodinách jsem nikdy nedával pozor.

Můj příběh začíná asi před třemi lety, tehdy jsem ukončil nejen střední školu, ale vztah, který mne školou provázel. Bylo to období velkých změn. Katka odjela ihned po maturitě do ciziny a já zůstal sám. Pomalu se blížil konec léta a já neměl žádnou práci. Narazil jsem na svého největšího nepřítele – angličtina.

U většiny nabízených pracovních pozic, které by stály za to, byla podmínka aktivní znalost anglického jazyka. A u té, kterou jsem strašně moc chtěl rovněž. Tam mi ale ředitel narovinu řekl, že mě přijme s podmínkou, že se zlepším v angličtině a přihlásím se do nějakého kurzu angličtiny v Brně a začnu na sobě pracovat. Souhlasil jsem. Nic jiného mi ani nezbývalo a to jsem si, ač velmi nerad začal rychle uvědomovat.

Nakonec rozhodnutí padlo na jazykovou školu Pelican. Vyšli mi vstříc, kurz velmi rychle otevřeli a mě už nezbývalo než vzít svoje ušetřené penízky a pádit kurz zaplatit. A to jsem udělal velmi rád.  Věděl jsem, že pokud nechci pracovat jako skladník nebo pokladní v supermarketu budu si ten jazyk muset zlepšit.

Na Pelicana jsem měl dobré doporučení již od kamarádů, kteří některý z kurzů buď sami navštěvovali, nebo tam chodili do pomaturitního studia. Hodně z nich sice absolvovalo jazykový kurz němčiny, ale co kdybych se nakonec chtěl naučit i německy? Kdo ví, třeba mě ty jazyky nakonec začnou i bavit.

V den začátku kurzu jsem přijel na místo poměrně brzy. Sídlo jazykové školy Pelican je velmi dobře dostupné městskými dopravními prostředky. Když jsem se vyšplhal do posledního patra prvorepublikového pavlačáku ocitl jsem se v prosluněných prostorách jazykové školy. Cítil jsem se velmi dobře. V kanceláři mi pomohli se zorientovat a usadili mne do učebny. Už jsem jen čekal na příchod ostatních studentů a lektora.

Jazykový kurz angličtiny probíhal v uvolněné atmosféře. Měli jsme krásnou lektorku, takže rozhodně bonusové body pro Pelicana. Sice jsme dostali několik úkolů i domů, ale to mi den nemohlo zkazit. Už jsem se viděl, jak přijdu do práce a budu moct říci, že se určitě zlepším.

Co z toho plyne za ponaučení?

Přestaňte se bát a jděte si za svým. Pokud něco opravdu chcete, musíte do toho vložit všechno. Čas pak plynul jako voda. A já věděl, že se zlepšuji. Ale věděl to i můj šéf, který si mne zavolal k sobě a nabídl mi povýšení.

Prý když si jdu tvrdě za svým a nic mě nezastaví rozhodně se na vybrané místo hodím. A opět jsem dostal nabídku, která se neodmítá.

Jestli se v takovém příběhu vidíte i vy. Neváhejte a běžte do jazykové školy Pelican. Tam vám, rozšíří obzory a možná změní i život. Tak jako mě.

Redakce Press-Media

Doporučuje další zajímavé články na mediích

Centrum-Zprávy.cz

Press-News.cz

Seznam-Novinek.cz

Leave a comment

Your email address will not be published.


*


2 × 3 =